Emergency Dances III. / Sebe-vědomí

premiéra 14.06.2021
nejbližší představení

Anotace

Pokračování úspěšné série tanečního aktivismu Emergency Dances III. se tentokrát zabývá tématem SEBE-VĚDOMÍ.

Kdo jsem opravdu já? Kým jsem v očích společnosti? Jak se můj vlastní obraz proměňuje v reakci na okolí? Je můj život opravdu můj a nebo jej žiji v závislosti na očekávání druhých? Jak mohu vnímat sebe sama v pravdivosti? Je realita, kterou žiji ta, kterou žít chci? A mohu ji změnit? Jak odclonit zbytečnosti a nepotřebnosti a soustředit se jen na to zásadní? Jak jít a dojít k sobě samé? Na vlastní dech a pohyb v prostoru? Na cestu k vlastnímu středu.

Pod kurátorským výběrem Miřenky Čechové a souboru Tantehorse se představí tři autorská díla umělkyň Ridiny Ahmedové, Nikoly Križkové a Evy Staré, které odlišnými formami hledají odpovědi na otázky jak se pravdivě nalézat v současném světě a jak si zachovat vědomí vlastního já.

Sádlo - předcházelo a zároveň navazuje na úspěšný podcast Ridiny Ahmedové, kterým odpovídá na otázku jak si hledat cestu k vlastnímu tělu, které nenaplňuje standardy a očekávání druhých.
Passing Nikoly Križkové je meditativním zastavením uvnitř chůze, oproštěním se od vnějších vlivů a soustředěným ponorem do sebe sama, postupujícím v čase a prostoru.
Mass Evy Staré se zabývá vytvářením možností, jak nahlížet na sebe samu a na vlastní realitu a táže se, zda to, co právě žijeme, je nejlepší možnou variantou.

"Skutečně jde o nouzi, krizový stav našeho pokolení, o kterém tvůrci horlivě pomocí svých těl promlouvají." (Josef Bartoš, Taneční aktuality)

"Emergency Dances představuje skvělou příležitost pro neokoukané tváře a je sympatické, že se kurátorské pozice ujal soubor, jehož jméno zdobí nejen programy českých, ale i zahraničních divadel. Série tak představuje skvělou laboratoř, ve které lze pozorovat nejenom evoluci talentů."(Josef Bartoš, Taneční aktuality)

Ridina Ahmedová: SÁDLO

představení pro jednu ženu a její tělo.

Je moje sádlo opravdu moje, a nebo je tak trochu sádlem všech, kdo mé tělo komentují a rozdávají nevyžádané rady? Jak se hodnocení na sebe sama proměňuje v závislosti na tom, jak mě zrovna hodnotí okolí? Jak si hledat cestu k vlastnímu tělu, které nenaplňuje standardy a očekávání společnosti?

Koncepce, hudba, účinkuje: Ridina Ahmedová
Režijní spolupráce: Alena Dittrichová
Dramaturgická spolupráce: Miřenka Čechová, Alice Koubová
Scénografie: Jan Tomšů
Poděkování: Český rozhlas Wave
Představení vzniklo za podpory Hlavního města Prahy a Státního fondu kultury a Hlasohled z.s

Nikola Križková: „PASSING"

Svět, ve kterém žijeme, je neustále zaplněn zbytečnými zvuky a slovy. Ale lidé, kteří kráčí a překonávají vzdálenosti, pochodují v tichosti. Díky chůzi vnímají sebe, mají vlastní, nikým nerušený čas.

Toto zamyšlení vzniklo dávno před dobou „Corona". Dnes ale cítím, že toto téma je velmi symbolické. Mít možnost se volně a svobodně pohybovat je dnes vzácnost. Ráda bych, aby se diváci zamysleli nad tím, jak něco tak primárního jako je chůze, může být cenné, inspirující a obohacující. Jak důležité je mít možnost postupovat kupředu a vnímat prostor kolem sebe.

Choreografie, interpretace: Nikola Križková
Video: Amador Artiga
Hudba: JPLS

Eva Stará: MASS

V inscenaci MASS se soustředíme na ohledání tématu sebevědomí a sebeurčení. Zkoumáme způsoby a prostředky, kterými si pomáháme vytvořit naší vlastní realitu a sebe sama v kontextu současné společnosti. Co považujeme za důležité a určující pro naše existování a fungování ve společnosti? Univerzální realita neexistuje. V každém okamžiku existuje nekonečné množství možností, ze kterých naše vědomí a soustředěná pozornost vytváří naší realitu. Jakým způsobem pohlížíme sami na sebe a jakým způsobem se hodnotíme? Jaké prostředky nám pomáhají cítit se sami sebou a neplnit pouze očekávání druhých?[1]

Performerka Eva Stará nabízí svou verzi reality, které se diváci účastní. Ale je to ta skutečná realita? Je to opravdu to, co prožívá právě v tuto chvíli? Možná, že to co vidíme a čeho se účastníme, není ve skutečnosti to, co je nositelem nějakého obsahu. Možná, že to žádný obsah nemá. Nebo jsou tu nějaké možnosti, jak se na to podívat jiným způsobem?

Koncept, choreografie, interpretace: Eva Stará
Dramaturgie: Jindřiška Křivánková
Hudba: Matouš Hekela
Kostýmy: Oldřich Vojta
Video, light designer: Eliška Kociánová
Produkce: Elisa Speváková

---

Projekt Emergency Dances vzniká v koprodukci s Tantehorse a Palácem Akropolis a za podpory Ministerstva kultury ČR, hlavního města Praha a tepu39.

 

Skutečně jde o nouzi, krizový stav našeho pokolení, o kterém tvůrci horlivě pomocí svých těl promlouvají.
Josef Bartoš, Taneční aktuality
Emergency Dances představuje skvělou příležitost pro neokoukané tváře a je sympatické, že se kurátorské pozice ujal soubor, jehož jméno zdobí nejen programy českých, ale i zahraničních divadel. Série tak představuje skvělou laboratoř, ve které lze pozorovat nejenom evoluci talentů.
Josef Bartoš, Taneční aktuality